Zpět

18. února 2007 v 16:31 | black sun |  Básničky
Prosím pusťe mě zpátky k vám,
dám vám za to všechno, všecičko co mám.
Já to naprosto nezvládám,
depresím pomalu propadám.
Jen mě nechte jít,
své bláhové sny snít.
Se zvracením a hubnutím je konec,
mému životu právě zvoní zvonec.
Dávám si šanci ještě týden
pak mé rty vysloví sbohem.
Kam se poděl vychrtlé krásy ideál?
Kdo těm holkám kariéru uťal?
Ony se sobě líbí a mají se rády,
tak je nepomlouvejte za jejich zády!
Nechte je svou nemoc popřít
a klidně je na to i umřít.
pár dní po propuštění z nemocnice...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nikitka Nikitka | 18. února 2007 v 20:01 | Reagovat

moooc dobrá báseň.. ale mám na to trochu jiný názor..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama