Chci brečet, ale už nemůžu, chci křičet, ale už nemůžu. Ale prostě vím, dnes jsem si uvědomila, že chci žít. Žár život, čeká na mne mnoho problémů, hodně bojů, hodně trápení, ale mezi tím vždycky zasvítí jiskřička naděje, jiskřička důvěry, přátelství, lásky...
Často si říkám, kéž už to zkončí, kéž se už neprobudím, Jenže kdybych se předtím neprobudila, kdo by zachránil Anetku? Kdo, jen kdo? Třeba tu mám ještě něco, co mě čeká, až něco zažiju, pak bude konec. Teď chci ale žít!
Často si říkám, kéž už to zkončí, kéž se už neprobudím, Jenže kdybych se předtím neprobudila, kdo by zachránil Anetku? Kdo, jen kdo? Třeba tu mám ještě něco, co mě čeká, až něco zažiju, pak bude konec. Teď chci ale žít!
Jedna z optimistických chvílí...