Miluji tě!

18. února 2007 v 3:01 | black sun |  Povídky
Šeptám do prázdna tu větu, kterou jsem od něj dříve slýchávala pořád. Povídal mi o mých očích, jak jsou krásné a přitom říkal "miluji tě" . Jenže teď je všechno jinak. Šeptá tyhle krásná sladká slůvka do uší jiné. Jak? Jak se ale mohl tvářit tak důvěryhodně? Myslela jsem, že mě má rád. Zmýlila jsem se a stalo se to jedním z mých osudových omylů na který jsem doplatila obrovskou bolestí a zklamáním. Každá myšlenka na něj bolí jak tisíc nožů, které mě bodají do srdce.
Nedokážu bez něj žít. Můj život ztratil smysl i cenu. Ztratil s v prázdnotě a samotě, v které se víc a víc utápí.
Nemůžu…Vstávám od stolu a jdu se projít. Nebojím se černých ulic a stínů, bojím se že potkám ji. Tu kterou mi ho vzala, té co mi zničila život. Padá rosa a já se pořád brodím městem. Promrzlá a ubrečená se choulím do klubíčka na lavečku v městském parku.
Nechci…Z kapsy svého kabátu lovím tenký ostrý plíšek. Studí, ale i přesto ho pevně tisknu v ruce. Jedním jeho koncem škrábu do lavečky jméno své lásky a druhou stranou přejíždím přes své zápěstí. Ani nic necítím, jen chlad a útěchu. Kapka krve dopadá na zem a já již naposled do prázdna šeptám "Miluji tě".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sk8(k)acka sk8(k)acka | 15. března 2007 v 19:09 | Reagovat

KaCeNkO tohle si prece prozije kazdy a ja wim mc dobre jak to boli ae....proc myslet na reklamni trik jako je laska, ked je spousty dalsich peknych weci!? to by byla jen ztrata casu!

2 Marwol Marwol | E-mail | 19. března 2008 v 21:23 | Reagovat

tak v tom máš uplnou pravdu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama