Bez názvu

17. února 2007 v 18:17 | neznámý |  Básničky
Chtěl bych roztrhnout hrudi své žebroví,
skulinou opony světlo mi proniká - nikdo se nedoví :
Jak srdce prorve přehradní hráze,
nelze se divit závlahy kráse.
Za zády smrt s vyprahlou žízní,
čekáme v radosti budoucích sklizní.
Čekáme dne, kdy rozkvete opona mého srdce...
to jsem opsala z mostu na vycházce v nemocnici
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 aNič.Qa aNič.Qa | Web | 17. února 2007 v 22:04 | Reagovat

Muzem klidne skamosit :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama